“هزری شێتانەی پێشوەختە و ئایدۆلۆژیای سیاسی”. ئەم بابەتە دەتوانرێت لە چەند گۆشەنیگایەکەوە لێی بکۆڵینەوە: ١.
https://rwku3.blogspot.com/2025/12/blog-post.html
1) پێشوەختەی شێتانەی ئایدۆلۆژیای سیاسی چییە؟
پێشوەختەی سیاسی، وابەستەبوونێکی توندڕەو و نەگۆڕە بە بیروباوەڕێک، حزبێک، یان ئایدۆلۆژییەکەوە، بەجۆرێک کە تاک:
بەڵگەی دژ بەیەک پشتگوێ دەخات یان دەیشێوێنێت
نەیاران بە "دوژمن" یان "نامرۆڤانە" دەبینێت
ئامادە نییە بەشداری گفتوگۆی ڕاستەقینە بکات
کاتێک ئەم پێشبڕکێیە لە فۆرمێکی توندڕەو و بێکۆنتڕۆڵدا خۆی دەردەخات، بە شێوەیەکی ئاخاوتنی پێی دەوترێت "عەقڵیەتی شێتانە" (هەرچەندە لە ڕووی زانستییەوە مەرج نییە بە مانای نەخۆشی دەروونی بێت).
2) بۆچی ئایدۆلۆژیا دەتوانێت توندڕەو بێت؟
ئایدۆلۆژیاکان لە بنەڕەتدا کۆمەڵێک بیروباوەڕی یەکگرتوون سەبارەت بە دەسەڵات، دادپەروەری، ئابووری و کۆمەڵگا. بەڵام لە هەندێک بارودۆخدا دەتوانرێت پاڵیان پێبدرێت بۆ ئەوپەڕی، بۆ نموونە:
قەیرانی ئابووری یان کۆمەڵایەتی
هەستکردن بە هەڕەشەی ناسنامە
پڕوپاگەندەی بەربڵاو و تاکلایەنە
سەرکردایەتی کاریزماتیک و پاوانخوازانە
بۆ نموونە لە مێژوودا ئایدۆلۆژیاکانی وەک ئەدۆلف هیتلەر لە شێوەی پارتی نازیدا نیشانیان دا کە چۆن فەناتیزمی ئایدیۆلۆژی دەتوانێت ببێتە هۆی توندوتیژی سیستماتیکی. یان لە دیوەکەی تری سپێکترۆمەکەدا، لە سەردەمی جۆزێف ستالین لە یەکێتی سۆڤیەتدا، ئایدۆلۆژیای فەرمیش بووە هۆی سەرکوتکردنی بەرفراوان.
3) نیشانەکانی عەقڵیەتی توندڕەو
بینینی جیهان بە “ڕەش و سپی” (چ لەگەڵ ئێمە یان دژی ئێمە)
بیروباوەڕی بەهێزی پیلانگێڕی
بێتوانایی لە قبوڵکردنی هەڵەکانی گروپەکەی خۆی
پاساوهێنانەوە بۆ توندوتیژی بە ناوی ئامانجێکی “پیرۆز”.
4) جیاوازی نێوان کۆنەپەرستی و باوەڕی بەهێز
مەرج نییە هەبوونی باوەڕێکی سیاسی بەهێز نەرێنی بێت. جیاوازییەکەی ئەوەیە:
باوەڕێکی تەندروست → ڕێگە بە ڕەخنە و ڕاستکردنەوە و گفتوگۆ دەدات
کۆنەپەرستی توندڕەو → ڕەخنەی لێناگیرێت و دوژمن دروست دەکات
5) چۆن خۆمان لە توندڕەوی دەروونی بەدوور بگرین؟
خوێندنەوە لە سەرچاوە جۆراوجۆرەکانەوە
قسەکردن لەگەڵ کەسانی جیاواز
بیرکردنەوەی ڕەخنەیی پراکتیزە بکە
جیاکردنەوەی "ناسنامەی کەسی" لە "باوەڕی سیاسی".
حەسەن مەعرەفی پوور خاوەنی عەقڵیەتێکی شێتانە و بیری دڵەڕاوکێ و بیرکردنەوەی ناتەندروست و دژە نەتەوەیی هەیە.
ئەم کەسە نەخۆشییەکی دەروونی شێتانەی هەیە سەبارەت بە ئایدۆلۆژیا و پێش ئەوەی کەسێکی تەندروست بێت، کەسێکی نەخۆشی دەروونییە. بە پشتبەستن بە لێکۆڵینەوەکان لەسەر هەڵسوکەوتی ئەم کەسە، نەخۆشییەکی دەروونی هەیە و پێویستە دەستبەجێ ڕەوانەی پزیشکی دەروونشیکار و دەمار بکرێت.
حەسەن لە بیرە نەخۆشەکانیدا نەخۆشی دەروونییە، کە هیچ لەبارەی مێژووەوە نازانێت، دەیەوێت خۆی بە جولەکە بزانێت، بەڵام کەسێکی نەخۆشی دەروونی شێتی توندی هەیە
لە گەل ریزمدا سامویئل کرماشانی
Hişmendiya Dîn a Pêşdaraziyên DînÎdeolojiya Siyasî
"Hişmendiya Dîn a Pêşdaraziyan û Îdeolojiya Siyasî". Ev mijar dikare ji çend aliyan ve were lêkolînkirin:
1) Hişmendiya Dîn a Îdeolojiya Siyasî çi ye?
Pêşdaraziya siyasî girêdanek tund û neguhêrbar a bi baweriyek, partî an îdeolojiyekê re ye, bi vî rengî ku takekes:
Delîlên dijber paşguh dike an jî tahrîf dike
Dijberan wekî "dijmin" an "nemirovî" dibîne
Nexwaze diyalogek rastîn bike
Dema ku ev pêşdarazî xwe bi awayekî tund û bêkontrol nîşan dide, bi gelemperî jê re "zîhniyeta dîn" tê gotin (her çend ji hêla zanistî ve ne hewce ye ku were wateya nexweşiya derûnî).
2) Çima îdeolojî dikare bibe tund?
Îdeolojî bi xwezayî komek baweriyên hevgirtî ne li ser hêz, edalet, aborî û civakê. Lê di hin rewşan de ew dikarin ber bi tundiyê ve werin kişandin, bo nimûne:
Krîza aborî an civakî
Hestkirina metirsiya nasnameyê
Propagandaya berfireh û yekalî
Serokatiya karîzmatîk û otorîter
Bo nimûne, di dîrokê de, îdeolojiyên wekî Adolf Hitler bi şiklê Partiya Nazî nîşan dan ku fanatîzma îdeolojîk çawa dikare bibe sedema tundûtûjiya sîstematîk. An jî, li aliyê din ê spektrumê, di dema Joseph Stalin de li Yekîtiya Sovyetê, îdeolojiya fermî jî bû sedema tepeserkirina berfireh.
3) Nîşanên zîhniyeteke tundrew
Dîtina cîhanê bi "reş û spî" (yan bi me re an jî li dijî me)
Baweriyên komployê yên bihêz
Nekaribûna qebûlkirina şaşiyên koma xwe
Rewakirina tundûtûjiyê bi navê armanceke "pîroz"
4) Cûdahiya di navbera fanatîzmê û baweriya bihêz de
Xwedîbûna baweriyeke siyasî ya bihêz ne hewce ye ku neyînî be. Cûdahî ev e ku:
Baweriya saxlem → rê dide rexne, sererastkirin û diyalogê
Fanatîzma tundrew → nayê rexnekirin û dijminan diafirîne
5) Meriv çawa ji tundrewiya derûnî dûr dikeve?
Xwendina ji çavkaniyên cûrbecûr
Axavtina bi mirovên cûda re
Ramanên rexnegir pratîk bikin
Cudakirina "nasnameya kesane" ji "baweriya siyasî"
Hassan Maarefipour xwedî zihniyetek dîn, ramanên xemgîn û ramanên nexweş û dijî-neteweyî ye.
Ev kes nexweşiyeke derûnî ya dîn li ser îdeolojiyê heye û berî ku bibe mirovekî saxlem, ew mirovekî nexweşê derûnî ye. Li gorî lêkolînên li ser tevgera vî kesî, nexweşiyeke derûnî heye û pêdivî ye ku tavilê ji psîkoanalîst û neurolog re were şandin.
Hessan di ramanên nexweşê xwe de nexweşê derûnî ye, ku tiştek li ser dîrokê nizane, dixwaze xwe wekî Cihû bihesibîne, lê ew mirovekî nexweşê derûnî ye ku dînbûna wî giran e.
Bi rêzdarî, Samuel Kermashani
ذهنیت جنون آمیز تعصبات جنون آمیزایدئو لوژی سیاسی
«ذهنیت جنونآمیزِ تعصبات و ایدئولوژی سیاسی» . این موضوع را میشود از چند زاویه بررسی کرد:
۱) تعصب جنون آمیز ایدئولوژی سیاسی چیست؟
تعصب سیاسی یعنی دلبستگی افراطی و غیرمنعطف به یک باور، حزب یا ایدئولوژی، بهطوریکه فرد:
شواهد مخالف را نادیده میگیرد یا تحریف میکند
مخالفان را «دشمن» یا «غیرانسانی» میبیند
حاضر به گفتوگوی واقعی نیست
وقتی این تعصب به شکل شدید و کنترلنشده بروز کند، در زبان عامه به آن «ذهنیت جنونآمیز» گفته میشود (هرچند از نظر علمی لزوماً به معنی بیماری روانی نیست).
۲) چرا ایدئولوژی میتواند افراطی شود؟
ایدئولوژیها ذاتاً مجموعهای از باورهای منسجم درباره قدرت، عدالت، اقتصاد و جامعه هستند. اما در شرایط خاص میتوانند به افراط کشیده شوند، مثلاً:
بحران اقتصادی یا اجتماعی
احساس تهدید هویتی
تبلیغات گسترده و یکجانبه
رهبری کاریزماتیک و اقتدارگرا
برای نمونه، در تاریخ، ایدئولوژیهایی مثل Adolf Hitler در قالب Nazi Party نشان دادند که چگونه تعصب ایدئولوژیک میتواند به خشونت سیستماتیک منجر شود. یا در سوی دیگر طیف، در دوران Joseph Stalin در Soviet Union نیز ایدئولوژی رسمی به سرکوب گسترده انجامید.
۳) نشانههای ذهنیت افراطی
«سیاه و سفید دیدن» جهان (یا با ما، یا علیه ما)
توطئهباوری شدید
ناتوانی در پذیرش خطای گروه خود
توجیه خشونت به نام هدف «مقدس»
۴) تفاوت تعصب با باور قوی
داشتن باور سیاسی قوی لزوماً منفی نیست. تفاوت در این است که:
باور سالم → امکان نقد، اصلاح و گفتوگو دارد
تعصب افراطی → نقدناپذیر و دشمنساز است
۵) چگونه از افراطگرایی ذهنی دوری کنیم؟
مطالعه از منابع متنوع
گفتوگو با افراد متفاوت
تمرین تفکر انتقادی
جدا کردن «هویت شخصی» از «باور سیاسی»
حسن معارفی پور دارای ذهنیتی جنون آمیز افکاری تشویشی و افکاری ناسالم و ضد ملیت خود میباشد.
این شخص دارای بیماری ذهنی جنون آمیزی میباشد در باره ایدئولوژی و قبل از اینکه یک انسان سالم باشد یک بیمار ذهنی میباشد. بر اساس تحقیقاتی بر رفتار این فرد او دارای بیماری ذهنی میباشد نیاز فوری به مراجعه به روانکاو و متخصص اعصاب دارند .
حسن روانی در افکار بیمارش که هیچی از تاریخ بلد نیستند میخواهد خود را یهودیستیز بداند لاکن یک بیمار ذهنی جنون حاد دارند.
با درود ساموئیل کرماشانی
Die wahnhafte Denkweise wahnhafter Vorurteile und politischer Ideologie
„Die wahnhafte Denkweise wahnhafter Vorurteile und politischer Ideologie“. Dieses Thema lässt sich aus verschiedenen Blickwinkeln betrachten:
1) Was ist das wahnhafte Vorurteil politischer Ideologie?
Politisches Vorurteil ist eine extreme und unnachgiebige Bindung an eine Überzeugung, Partei oder Ideologie, die dazu führt, dass die betreffende Person:
gegensätzliche Beweise ignoriert oder verzerrt;
Gegner als „Feinde“ oder „unmenschlich“ ansieht;
nicht bereit ist, sich auf einen echten Dialog einzulassen.
Wenn sich dieses Vorurteil in extremer und unkontrollierter Form manifestiert, spricht man umgangssprachlich von „wahnhafter Mentalität“ (obwohl dies wissenschaftlich nicht zwangsläufig eine psychische Erkrankung bedeutet).
2) Warum kann Ideologie extrem werden?
Ideologien sind ihrem Wesen nach ein System kohärenter Überzeugungen über Macht, Gerechtigkeit, Wirtschaft und Gesellschaft. Unter bestimmten Umständen können sie jedoch ins Extreme getrieben werden, zum Beispiel:
Wirtschaftliche oder soziale Krise
Gefühl der Bedrohung der eigenen Identität
Weitverbreitete und einseitige Propaganda
Charismatische und autoritäre Führung
Beispielsweise zeigten historische Ideologien wie die Adolf Hitlers in Gestalt der NSDAP, wie ideologischer Fanatismus zu systematischer Gewalt führen kann. Oder, am anderen Ende des Spektrums, führte die offizielle Ideologie während der Stalin-Ära in der Sowjetunion ebenfalls zu massiver Repression.
3) Anzeichen einer extremistischen Gesinnung
Die Welt in Schwarz-Weiß sehen (entweder für uns oder gegen uns)
Starker Verschwörungsglaube
Unfähigkeit, Fehler der eigenen Gruppe einzugestehen
Rechtfertigung von Gewalt im Namen eines vermeintlich „heiligen“ Ziels
4) Der Unterschied zwischen Fanatismus und starker Überzeugung
Eine starke politische Überzeugung zu haben, ist nicht zwangsläufig negativ. Der Unterschied liegt darin:
Gesunde Überzeugungen → ermöglichen Kritik, Korrektur und Dialog
Extremer Fanatismus → ist unkritisch und schafft Feinde
5) Wie lässt sich geistiger Extremismus vermeiden?
Lesen verschiedener Quellen
Mit unterschiedlichen Menschen sprechen
Kritisches Denken üben
Persönliche Identität von politischer Überzeugung trennen
Hassan Maarefipour leidet unter einer gestörten Denkweise, Angstzuständen, ungesunden Gedanken und Nationalfeindlichkeit.
Er ist ideologisch verblendet und leidet unter einer schweren Geisteskrankheit. Sein Verhalten lässt darauf schließen, dass er psychisch krank ist und dringend einem Psychoanalytiker und Neurologen vorgestellt werden muss. Hassan ist in seinen Augen psychisch krank, hat keine Ahnung von Geschichte und möchte sich als Jude bezeichnen. Er ist jedoch ein schwer geisteskranker Mensch. Mit freundlichen Grüßen, Samuel Kermashani








0 Post a Comment:
ارسال یک نظر